Kdybyste se teď dozvěděli, že máte maximálně měsíc života před sebou, jak byste reagovali a co šli dělat? Komu dali čas, který ještě máte? V dnešní uspěchané době nad tím málokdo přemýšlí do hloubky. Já jsem tuto zkušenost prožil, kdy jsem byl postavem před to, že podle doktorů nebylo reálné abych přežil déle jak měsíc. Chtěli mi odoperovat 7 orgánů. Představte si na chvíli, že jste v mojí kůži a zamyslete se, kam dáte svůj čas?
Rodině? Sobě nebo práci? Dětem? Rozhodnutí je pouze a jenom na Vás, nikdo jiný ten čas za Vás neprožije a každá vteřina, kterou prožijete se, jednak nevrátí a druhak utekla od narození směrem k Vaší smrti, takhle to je a nejinak. Stojí to za zamyšlení nebo ne? Jak se rozhodujete každý jednotlivý den a kam Váš čas vteřinu za vteřinou plyne? Je to pro Vás to co Vás naplňuje nebo nebaví? Kdo jiný než Vy rozhoduje o tom, že to změní? Vy jste ta nekonečná bytost, která denně dělá rozhodnutí kam Váš čas jde a půjde. Ano v této realitě nás to vede k nějakým věcem a postojům, které by se měli, to je fakt, ale jaké by to bylo, kdybyste si to udělali po svém? Chápu, že od Vás pořád někdo něco očekává, ať to je šéf v práci, partner nebo rodina, ale opravdu si položte otázku do hloubky vašeho srdce: „Je to opravdu to, co chci já?“ Pokud ano, moc Vám gratuluji, pokud je odpověď ne, taky Vám gratuluji, už jen proto, že jste si uvědomili, že je třeba na světě něco, co s Vámi nerezonuje, nebo to nechcete, nebo Vám to dokonce způsobuje stres a špatné pocity. I toto uvědomění je vlastně dobře, jelikož díky němu můžete přemýšlet, jestli náhodou nenastal čas to zničit a přetvořit. Ano, čtete dobře, zničit a přetvořit. To je totiž to, co můžete udělat, stejně tak jako jste tuto situaci vytvořili, v minulosti ji můžete, pokud Vám nevyhovuje, předělat. No, možná to bude nekomfortní, možná to bude bolet, možná se to okolí nebude líbit, ale na konci dne…
Co a kdo je ve vašem životě nejdůležitější? Ano jste to Vy, na konci dne na smrtelné posteli budete ležet Vy sami se sebou a všichni TI co Vám radili tam nebudou, proto je přínosné si tyto věci uvědomovat, zvědomovat a dělat v souladu se svojí duší a sám se sebou, ať se to okolí líbí nebo ne. To jsou jen vnější vlivy, které přejdou, stejně jako když fouká vítr a taky odejde a nastane klid, akorát s tím rozdílem že naše emoce ovlivňují ostatní lidé a okolí. Kolik let je Vašim rodičům? Kdy jste s nimi naposledy seděli? Víte, jak dlouho tady budou oni? Co by měli vědět, než odejdou z tohoto světa? A už to ví nebo to odkládáte na potom? Potom jim to řeknu, potom se za nimi stavím, potom se nad tím zamyslím. Co když to potom už nebude? Co když tu nebudete Vy nebo prostě oni? To stejné je s dětmi, úplně to stejné jen naopak. Čas je komodita, kterou si u Vás kupuje Váš zaměstnavatel, čas se vrátit nedá, jen Vy a nikdo jiný rozhodujete o tom, kolik a komu ho každý den dáte. Kolik času věnujete jen sami sobě? Jedna z věcí, kterou rozebíráme s klienty je efektivita času a jeho děleni. Jeden týden který má 7 dní a 24 hodin je 168 hodin.
Přemýšleli jste nad tím, že když odděláte 8 hodin spánku denně, což je 56 hodin, které prospíte za týden, tak Vám zůstane na vše 112 hodin. Jak naložíte s časem, kolik dáte hodin práci? Kolik času věnujete sami sobě? A kolik rodině? Jak to rozdělíte, aby to celé dávalo smysl? Toto jsou otázky, které je dobré si pokládat, pokud chcete mít život vyvážený a spokojený. Pokud si takové otázky nepokládáte, snadno se stane, že sklouznete někam, kde vlastně ani být nechcete a potom to má svoje dopady které asi znáte, ať už u sebe nebo je sledujete ve svém okolí. Jsem vděčný za to, že svým klientům umím nabídnout, aby si na jednotlivé odpovědi přišli sami, jelikož je to jejich čas a jejich život. Pokud Vás můj blog vede k zamyšlení nad tímto tématem času, jsem vděčný, že jsem Vám mohl přispět, pokud ne, je to také v pořádku, člověk nemusí se vším souhlasit, hlavní je si navnímat, co je pro mě přínos a co ne. S uznáním a vděčností Vám přeji v životě to, co si zasloužíte.
Jakub Karásek ,MBA et LL.M.